Účastnice Semináře Průvodce 12 kategorií - Léčebné kódy - rodinné léčení souhlasila s tím, že popíše, jak se její život změnil. Nejen během semináře, ale pokud budete mít zájem, je ochotna psát i po skončení.
Milka ( jméno bylo změněno) : 31 let, žádné děti, manžel, trvalé problémy s trávením a kůží, nízká hmotnost, neschopnost přibrat, neschopnost trávit téměř cokoli, psychicky se cítí dobře ( subjektivně podle ní ) .
Další reference účastníků - viz. Reference.
Lekce 5. - Pokora
Pokoru jsem nejdřív nechápala. Až jsme si to vysvětlili, tak jsem pochopila, že to souvisí vlastně se zdravým sebevědomím. Ani se nevyvyšovat, ani se neponižovat. Cévní systém.
Jedna paní se u videa rozplakala. Pak nám řekla, že si uvědomila, že celý život ( je jí cca 65? ) se starala jen o druhé, všechno dávala dětem, i teď, pro sebe si skoro nic nekoupí, raději místo nové pračky dá vnoučatům na dovču .... ( to nechápu, vy jo? ) a teprve teď si uvědomila, co všechno v životě chtěla mít, co chtěla dělat, které země celý život toužila poznat..... Ach jo. Je mě jí líto. Ale alespoň pochopila, snad s tím ještě něco dokáže udělat. Moc jí to přeju. Myslím, že i druzí si plno věcí uvědomili. Je tu nějaké ticho.
Tak, jdeme kódovat. U mě normál, energie, klid, dobré pocity. Paní vykládala se slzami štěstí v očích, že k ní "přišel anděl". Krásné. Já chci taky.
Chtěla bych i napsat, co je nového v běžném životě. Myslím, že už daleko méně dělám to, co nechci. Tedy - nenechám se dotlačit do něčeho, co nechci a co po mě chtějí druzí. Dále se mně i lépe dýchá. Jsem klidnější, nenechám se snadno vytočit. Zatím dobrý.
Lekce 4. - Laskavost
Laskavost mám na 2. Takže celkem dobrý. Samozřejmě by bylo lepší, kdyby to číslo bylo vyšší, ale buďme rádi....
Nemám problém s nervovou soustavou, mozkem :-) , ani ušima, občas jsem v pubertě viděla trochu hůř na tabuli, ale nikomu jsem to neřekla, abych nenosila ty hnusné brýle. Tehdy to totiž byla ostuda. Teď je to módní doplněk.
Nemám pocit, že by mě lidé chtěli zneužívat, občas mám pocit, že mi moc nerozumí, ale to je tím, že se nezajímají o tyhle věci ( myslím esoteriku). Takže pohodová kategorie? Uvidíme.
Při kódování jsem cítila teplo v levé polovině těla, celkem příjemné, ale žádné haló. Má emoce byla pocit opuštěnosti, na 4, kleslo to na 1. Dobrý. Nic dalšího zvláštního se nedělo.
Lekce 3 - Dobrota
Dobrota klame tělem. Vypadá v pohodě. Přece jsem na ostatní dobrá, hodná. Tak s ní nemám problém. Ale ouha. Ono je to i o dobrotě k sobě.
Ano, zjistila jsem, že si myslím, že nejsem dost dobrá. Viz.minulá lekce. Tuto lekcí to pokračuje. :-( Souvisí s odpuštěním. Takže pokračujeme dále.
Dýchání. Když mám emocionální šok, nedýchám. Vzpomínám si, jak jsem se dověděla kdysi o přítelově nevěře. Nemohla jsem dýchat! Museli zavolat záchranku. Nebyla sem prý pro něj "dost dobrá". Chce se mi napsat nějaké sprosté slovo.
Kdy jsem v minulosti cítila vinu nebo stud? Ach jo, nechce se mi do toho. Cítila jsem vinu skoro pořád! Tak, je to venku. Všechno souvisí se vším. Můj největší strach nyní? Jak nyní? V tomto okamžiku je můj největší strach, že jsem tady ve skupině největší psycho a budou se mi smát. ( Už si to myslíte také? )
Ale nikdo se mi nesměje. Každý tady má něco. A myslí si, že když to odhalí, vyženou ho s ostudou do lesa a nebude se moci vrátit ( fantazie pracuje naplno).
Dala jsem si tvrzení zaměřené na pravdu : Žiji tak, jak si myslím, že je to správně. Při kódování jsem se vrátila do dětství. Byla jsem se svým oblíbeným plyšákem a ten mě hladil a říkal, že jsem úžasná právě taková, jaká jsem. Wow. Je to úžasný pocit. Ještě jsem si uvědomila další věci, ale musím je nejdříve zkousnout, takže si je nechám pro sebe.
Mějte se krásně.
PS : Více lidí se na mne usmívá. :-)
Tento text je možno dále šířit, ale jen v původní, nezkrácené podobě a s odkazem na zdroj, tedy : www.studio-dekujiti.cz a touto poznámkou.
Lekce 2 - Odpuštění
Jdeme na to.
Nejdříve samozřejmě povídání a vysvětlování, video. Ano, když jsme někomu neodpustili, můžeme cítit vztek, zlost, smutek atd. Jasně. Chápu. Nic takového k nikomu necítím. To bude brnkačka.
Vyplnit otázky. Hm. Jak se cítím? Fajn. Kdy jsem usilovala o pomstu? Teď už neusiluju. Jaké pochopení by mohlo pomoci? Žádné. Jak jsem se trestala? Nijak. Kdybych si odpustila, co by se stalo? Nic. Nepotřebuju si nic odpouštět. Tuhle kategorii bych mohla klidně vynechat.
( pozn. Studia Děkujiti : Milka otázky velmi zkrátila a zjednodušila, v manuálu vypadají jinak )
Máme si vzpomenout na nejrannější událost s pojenou s neodpuštěním. Ale já přece nic takového nemám. Lektorka tvrdí, že to záměrně potlačuju. No super. Mám se prý zkusit zklidnit a nechat to volně plynout. OK.
( pozn. SD : Milka je tak trochu rebel. :-) )
Na nic jsem si nevzpomněla. Ostatní si neodpustili například to, že nedodělali SŠ, že odešli z domu a nechali rodiče "napospas", že jim rodiče nedovolili dělat to, co chtějí, že jim zahnul před 20 lety manžel .... No, to už by mohla paní po tolika letech odpustit, né? Jdeme kódovat.
Tečou mně slzy. Pár vteřin po začátku jsem si vzpomněla! Neodpustila jsem sama sobě. Že jsem nebyla schopná se naučit hrát na klavír a ani mě to nebavilo. Rodiče sice říkali, že je to v pořádku. Ale já od té doby ( 8 let ) vím, že nejsem dost dobrá. Že jsem to nezvládla. Jenom nezačni vzlykat, říkám si. To bych si neodpustila... Ach jo. "Viděla" jsem krásnou žlutou barvičku. Jako by mě chlácholila. Mám chuť se stulit do klubíčka. Je mně krásně, ale zároveň smutno. Pochopila jsem. Ano, neodputila jsem sobě. Už velmi, velmi, velmi dávno. A táhne se to se mnou. Potlačila jsem to. Dokonale. Hrála jsem si na velkou borku. Která se v pohodě. Nic ji netrápí, "jen" nemůže skoro nic strávit .......
Ano, doma budu dále čistit. Děkuji. Paní, co neodpustila manželovi nevěru, také pochopila. Proč se vlastně 20 let trápí? A celou rodinu, přátele .... Jaký už mohla mít mezi tím život, kdyby odpustila. Ano, není to správné, co udělal. Ale odpuštěním nikoho nezbavujeme viny. Jen to pustíme. Už jsem to také pochopila. Ale i to, že to občas není jednoduché. A raději to potlačíme a děláme, že jsme v pohodě.
Příště je dobrota. Už se těším, co na mě vykoukne.
Den 1. - Lekce 1.
První lekce je úvodní, není zaměřena na společnou jednu emoci. Po úvodním vykládání jsme vyplnili tabulku, kde jsme měli napsat, co nám funguje a nefunguje ve 4 oblastech. A vybrat si jednu oblast. Vybrala jsem si zdraví, jak jinak. Už nevím, co se sebou. Ani doktoři. Prý podle všech testů jsem zdravá. Asi si to vymýšlím, abych byla důležitá... ( řekla má "skvělá" švagrová). Paní vedle si vybrala fobii z uzavřených prostor, další paní špatný vztah s manželem, další strach z navazování vztahů s muži ...
Předkód jsem měla 9. Protože mě to fakt trápí. Při provádění kódu jsem cítila klid. Následný kód byl 7. Kleslo to. Dobrý. Některým se to povedlo třeba i na polovinu. Ale prý se nemáme srovnávat, říká lektorka. Každý jsme originál. Každý máme svou cestu.... Ale to nejde, se nesrovnávat.
Na začátku jsme si vykládali, kdo, co, jak, nač, proč....., znáte to. Ještě jsme vlastně před kódováním viděli video s p.Loydem. přímo pro tento kurz, prý přímo pro nás, na tuto lekci. OK. To je od něj hezký. :-)
Na příště si máme připravit neodpuštění. To se mě netýká. Mám pocit, že jsem všechno všem odpustila. Ale to bych prý tuto kategorii neměla do mínusu, řekla mi lektorka. No, hádat se s ní nebudu. Snad ví, co dělá. Ale vážně, nevím o nikom, na koho bych byla naštvaná.
( moje poznámka : Myslím, že Milka neodpustila mnoho věcí sama sobě. Ale na to musí přijít sama. )
Tento text je možno dále šířit, ale jen v původní, nezkrácené podobě a s odkazem na zdroj, tedy : www.studio-dekujiti.cz a touto poznámkou.
Den 0. - před seminářem
Před vstupem na seminář jsme dostali domácí úkol. Vyplnit test. Bylo tam celkem dost otázek. Okamžitě na e-mail přišel výsledek. Trochu jsem si to prošla a něco pochopila, i když si to budeme vysvětlovat na semináři.
Mé hodnoty :
+ neodpuštění : -4
+ nezdravé názory : 1
+ škodlivé činnosti : 3
+ láska : -2
+ radost : -5
+ mír/klid : -6
+ trpělivost : -1
+ laskavost : 2
+ dobrota : -2
+ důvěra : 1
+ pokora : 2
+ sebeovládání : -4
